• Amur bílý (Ctenopharyngodon idella) je v Česku nepůvodním druhem kaprovitých ryb. Do tehdejšího Československa byl dovezen hlavně z důvodu jeho rostlinožravosti za účelem likvidace porostů rákosí. K trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené střevo, které měří přibližně dvakrát více než je délka samotné ryby.


• Amur bílý má protáhlé, válcovité tělo, kryté poměrně velkými šupinami. Hlava má široké a dlouhé ploché čelo, velmi nízko posazené oči a polospodní ústa. požerákové zuby z amura bílého (79 cm - 6,80 kg) Ocasní násadec je poměrně krátký a vysoký. Hřbet je zbarven šedozeleně, boky jsou stříbřitě zlaté, břicho je bílé. Okraje šupin jsou temně lemované, břišní výstelka je černá. Ve hřbetní i řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků. V postranní čáře je 43-45 šupin, nad ní 6-7, pod ní 5 šupin. Žaberních tyčinek je kolem dvanácti, požerákové zuby jsou dvouřadé, z boků výrazně stlačené, hluboce rýhované.


• Ve své domovině může dosáhnout délky až 150 cm a hmotnosti 50 kg. V českých podmínkách je to však méně. Největší jedinci v evropských vodách dorůstají délky kolem 100 cm a hmotnosti 15-20 kg. Dožívá se věku až 15-20 let.


• Amur bílý je rybou, která si na našem území teprve nachází své místo. Daleko rychleji si ho našel v srdcích sportovních rybářů, kteří ho uznávají jako atraktivního a bojovného soupeře. Jedná se o nepůvodní druh dovezený z bývalého SSSR za účelem zvýšení produkce kaprových rybníků. Úvaha, že doplnění jejich obsádky o druh živící se hrubší vegetací a druhý využívající bohaté zásoby planktonních řas (tolstolobik bílý) umožní lépe využít potravní nabídku našich rybníků, se ukázala správná a oba druhy se nejen natrvalo zabydlely v produkčních vodách, ale našly si cestu i do sportovních revírů.


• Vyhovují mu především pomalu proudící nebo stojaté vody, s bohatými měkkými porosty a teplou vodou, v nižších nadmořských výškách. Pohlavní dospělosti dosahuje amur u nás ve věku 5-7 roků. Výtěr je prováděn uměle, v přírodě se prozatím u nás nevytírá. Čerstvě vytřené jikry jsou šedavé barvy, nelepkavé, o průměru kolem 1 mm, po nabobtnání až přes 5 mm. Na samici může připadat až přes 1 milión jiker. Plůdek se po vykulení živí jemným zooplanktonem, později i larvami pakomárů. První drobná rostlinná potrava byla u plůdku zjištěna ve věku dvou týdnů. Od poloviny prvního roku života je v potravě trvale zastoupena rostlinná potrava. Vyšší rostliny tvoří hlavní část potravy větších jedinců, kteří jsou v podstatě všežravci. K vyhledávaným druhům rostlin amurem patří např. vláknité řasy rodu Cladophora (žabí vlas), rdesno obojživelné, dvojzubec, vodní mor kanadský, žabník, šípatka aj. Přesto, že je amur rostlinožravý druh, roste velmi rychle. V prvním roce dosahuje 7-15 cm délky těla, ve druhém roce 15-40 cm, ve třetím 28-55 cm, ve čtvrtém roce 35-68 cm, v pátém roce 45-75 cm. Největší jedinci v našich vodách dorůstají velikosti okolo 100 cm délky a hmotnosti 15 kg. Pokud je chovám v kaprových rybnících, konzumuje i krmivo předkládané kaprům.

• Pro lov amura jsou ideální kaprové pruty, jejichž síla je dána očekávanou velikostí protivníka. Na chytání metrových exemplářů plně vyhovují dvoudílné kaprařské speciály pro lov na boilies s testovací křivkou 2 – 3 lbs.
• Menší jedince lze bez potíží zvládnout i běžným náčiním. Hodně se mluví o nutnosti používat velmi kvalitní háčky, protože tuhá tlama amura se hůř prosekává.
• Naviják by měl disponovat dostatečnou kapacitou – s ohledem na rozlohu revíru a navíc i kvalitní brzdou, která nenechá rybáře na holičkách při překvapivém výpadu ryby.
• Menší amury do 70 cm je možno klidně lovit na plavanou nebo z hladiny třeba i silnějším matchovým prutem, na kterém se ryba průměrných rozměrů stává více než důstojným soupeřem.

Potrava: V prvních dnech po vylíhnutí se živí převážně zooplanktonem. Později postupně přechází na rostlinnou stravu, kterou tvoří převážně vodní rostliny a vláknité řasy. Pokud je chován v kaprových rybnících, konzumuje i krmivo předkládané kaprům. Rostlinnou potravu přijímá především při vyšší teplotě vody. Většina zkonzumované potravy však odchází z těla nevyužita.

Lov: Amur se loví od pozdního jara do podzimu (nejlépe květen a červen) v hodinách kolem poledne, v podvečer a v noci, konkrétně mezi 19-23 hodinou. Rád ožírá rákos u břehů, podle čehož se dá vypozorovat jeho výskyt. Úspěšnou nástrahou je rohlík nebo kostka chleba s kůrkou na hladině. Bojuje velmi silně a energicky jako málokterá z našich ryb. Maso má velmi chutné, u nás málo známé (díky poměrně krátkému výskytu v našich vodách). Je bílé, netučné a chutné, s menším obsahem drobných kostí. Hodí se na úpravu pečením, smažením.

Řád: Máloostní
Čeleď: Kaprovití

Potrava: všežravec
Délka života: 15 let
Pohlavní dospělost: 3-11 let
Doba rozmnožování: umělý výtěr

Běžná velikost: 50-80 cm, 2-7 kg
Maximální velikost: 150 cm, 50 kg

Rozpoznávací znaky: válcovité tělo, krátká hřbetní ploutev, malá široká hlava, nízko posazené oči, šupiny velikostí i barvou připomínající kapří, tmavé černošedé ploutve.